Obec Pleše se nachází asi 2,5 km severozápadně od města Kardašova Řečice v malebné jihočeské krajině na okraji Chráněnné krajinné oblasti Třeboňsko. Obec se rozkládá na jihovýchodním úbočí kopce Chlum s nadmořskou výškou 514 m.n.m.. Díky své vyvýšené poloze oproti okolnímu nížinatému terénu nabízí nádherné výhledy do krajiny jindřichohradecka.
Ve vzdálenosti 8 km západně od Pleší leží město Veselí nad Lužnicí, 10 km severozápadně město Soběslav a 15 km východně město Jindřichův Hradec.

Střed obce Pleše tvoří unikátní kolová parková náves se souborem původních selských stavení. Díky svému ucelenému dochovanému urbanistickému jádru je tato část obce historicky ceněna. Dominantou obce je Kaple sv. Jana a Pavla ze 17. století. K dalším pamětihodnostem patří výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého tzv. Jáníček a barokní venkovská usedlost č.p. 41 ve Lhotě. K obci Pleše náleží ještě Lhota a několik samot (pohodna na Fejralce, Hliněnky). Počet stálých obyvatel se aktuálně pohybuje kolem 180.   

Historie

Pleše zřejmě získaly své jméno od povahy půdy, na níž vznikly. Buď, že byla krajina holá uprostřed lesů, nebo pro vysokou polohu nad nejbližším okolím. V latinském Nekrologiu fary řečické píše se jméno vesnice zkráceně de Ples, později de Pless. V nejstarší dochované české listině z roku 1384 pojednávající o založení poplužního dvora se píše jednou v Plesi, podruhé v Plesiech (v Pleších). Díky tomu je i založení obce oficiálně datováno právě k roku 1384, i když osídlení je mnohem starší a sahá daleko do 11. století n.l.. 

Ve 12. století se noví osídlenci neusazovali v oblasti Kardašovy Řečice, protože tam byla krajina podmáčená, bažinatá a protkaná sítí potoků. Stěhovali se tedy na suchá místa, na kopcovitou část dnešních Pleší či Nítovic. Za starých dob měla obec Pleše stejný osud jako Řečice. Osazeny byly lidem českým a spolu s Řečicí se dostaly do držení Pánů z Hradce. O domácích vladykách není zmínky, takže vzniká domněnka, že Pleše bývaly obcí svobodnou, a teprve za Pánů z Hradce přijaly poddanství, buď dobrovolně, nebo s přinucením. V této době patřila obec k nejvýnosnějším vesnicím Pánů z Hradce. V roce 1297 byla obec rozdělena na dvě části. Horní část směrem ke kopci Chlum si podržel Oldřich z Hradce. Dolní část směrem k Řečici připadla za podíl Sezimovi z Ústí. Po Sezimovi z Ústí obdržel Pleše jeho syn Jan z Ústí, který měl dle historických pramenů své sídlo při dvoře plešském nebo nějakou tvrz v blízkosti tohoto dvora. 
Starší část Pleší je vystavěna v nepravidelném kruhu (spíše podkovy) kolem široké návsi, na níž stojí od 17. století kaple Sv. Jana a Pavla, v které se o křížových dnech a neděli po Sv. Janu a Pavlu konaly bohoslužby. V roce 1660 věnoval kapli Jan Řehna 6 kop krejcarů. V roce 1706 byla kaple nákladem obce opravena. V kapli je umístěn původní historický zvon, který má na horním okraji nápis ve staročeštině: Tento zvon je udělán k chvále boží a k svatému Janu Burianu do Pleší l. p. 1560. Z tohoto letopočtu je zřejmé, že původně byla v 15. století vystavěna pouze zvonice, kde byl tento zvon umístěn. Teprve později v 17. století byla provedena přístavba s oltářem. V roce 1826 byly zakoupeny do kaple varhany.
V jihozápadním konci vesnice se nacházel panský dvůr (č.p. 1), kolem něhož vedla stará cesta z Kardašovy Řečice do Pleší a vycházela „Branou“ v severozápadním koutě návsi dále k Soběslavi. Když byla roku 1833 vystavěna nová silnice od Řečice k Dráchovu, vznikla na severozápadě podél této silnice nová osada zvaná „Kunratice“. V témže roce byla v dnešním hostinci čp. 60 zřízena poštovní stanice, kde docházelo mimo jiné i k přepřahání koní. Tato poštovní stanice však byla v provozu pouze jeden rok. V roce 1834 byla přeložena do Kardašovy Řečice.
V roce 1862 měla obec 570 obyvatel v 69 domech a v roce 1890 468 obyvatel v 75 domech. 2. polovina 19. století je tedy právem považována za tzv. zlatý věk obce. 
V Pleších byla také škola, která byla zřízena v obecním domku pod rybníkem Stávkem, asi v místech, kde se dnes nachází dům č.p. 36, který zde postavil obchodník Jaroslav Malina a zřídil v něm krám se smíšeným zbožím.
Po druhé světové válce (asi v roce1948) byla u Pflegrů (č.p. 62) otevřena mateřská školka. Později (asi v roce 1952) byla přestěhována k Poláčkům (č.p. 88). Zrušena byla v 80. letech 20. století.
V roce 1910 byl v obci zřízen nový hřbitov s márnicí.
V roce 1924 byl z iniciativy místních spolků a občanů postaven pomník padlým vojákům za první světové války. 

K 100. výročí vzniku Československa (tedy 28. 10. 2018) byl na návsi před kaplí slavnostně zasazen Strom svobody. Byla zvolena symbolicky lípa srdčitá jako český národní strom. Více o projektu naleznete na Stromy svobody 1918-2018.